Provincie Alberta se rozkládá v západní části Kanady a je považována za tu nejbohatší podle hrubého domácího produktu na obyvatele, a to hlavně díky těžbě rud a ropy. Ropa se těží hlavně v severozápadní části provincie z ložisek Athabaských ropných písků, díky kterým má Kanada druhé největší ověřené zásoby ropy na světě. Paradoxem je, že donedávna proti této těžbě protestovali „ekologové“ z provincie Quebecu a snažili se od Kanady odtrhnout a vytvořit vlastní stát, přitom ale velká část z příjmů Alberty putuje skrz federální rozpočet právě do Quebecu. Naštěstí se francouzští rebelové umírnili, prozřeli, a ve volbách, které proběhly před několika týdny, dostatečně stranu „Québécois“ bojující za osamostatnění provincie nepodpořili, takže se nedostala do vlády. Konec kanadské politiky a zpět do Calgary, největšího, ne však hlavního, města Alberty (tím je Edmonton).
Po obrovském a rušném Torontu bylo milionové Calgary docela zklamáním. I když nám postarší paní původem z Prostějova v Torontu tvrdila, že „Calgary – to je moderna“, tak jsme kromě pár nově vystavěných mrakodrapů a hotelů žádnou modernu nenašly. Naštěstí centrem města jezdil vlak zdarma, takže jsme mohly brouzdat hlavní třídou, procházet obchody pro cowboye a taky navštívit areál, kde se koná asi nejzajímavější akce celého západu – Calgary Stampede. Jedná se o každoroční akci pořádanou některý z červencových týdnů, kdy se celé město promění ve westernovou vesnici a všichni žijí rodeem, koncerty a přehlídkami. Tuto akci navštíví přes 2miliony diváků, nazují cowboyské boty a klobouky, aby si mohly užívat tu pravou atmosféru divokého západu. My jsme bohužel přijely do Calgary moc brzo, a tak jsme navštívily jen prázdný Stampede stadion a na památku si koupily pravý cowboyský šátek.
V Calgary nám bohatě na prohlídku stačil jeden den, a to jsme ještě skoro celé odpoledne strávily se zmrzlinou v parku na nedalekém ostrově, opalovaly se a pozorovaly funící kanadské tlouštíky, kteří se snažili obíhat park. Už jsme se nemohly dočkat, až vyjedeme do přírody, necháme za sebou všechnu tu modernu, mrakodrapy i páchnoucí auta, takže jsme ve středu ráno nadšeně nasedly na autobus směr "Rockies" neboli Skalisté hory, konkrétně do Banffu, nejstaršího národního parku v Kanadě, o kterém se brzy dočtete v dalším příspěvku.

No comments:
Post a Comment