Vancouver je přímořským městem, které leží ve státě Britská Kolumbie u Tichého Oceánu. Ano, poprvé jsem smočila nohu v ledovém a špinavém Pacifiku. Vancouver dostal jméno po britském kapitánovi, který objevoval západní část Ameriky a miloval pojmenovávání nových míst, avšak nebyl moc nápaditý. Proto je jeden Vancouver v Kanadě, u něj leží Vancouver ostrov a kousek jižněji je Vancouver americký. Díky výhodné poloze u moře se však ten kanadský stal jedním z nejdůležitějších přístavů západního pobřeží Severní Ameriky.
Po příjezdu nás čekalo velmi milé překvapení – zeleň! Stromy měly konečně listy, některé dokonce kvetly, tráva se zelenala a my jsme po půl roce kanadské zimy konečně mohly nasát jarní atmosféru. Abych ještě vše uvedla na pravou míru, tak první půlku svého pobytu ve Vancouveru jsem strávila s Maruškou u rodiny Železných, na které jsme dostaly kontakt v Torontě a do centra Vancouveru jsme musely dojíždět asi 30 minut metrem, protože bydleli v části New Westminster v jednom z historických domů (rozuměj 100 let starý). Vzdálenost byla však plně vykompenzována jejich českou pohostinností, teplými večeřemi a rodinnou atmosférou, která už mi občas opravdu chybí. Druhou půlku týdne jsem se pak přesunula za Oli (pro zapomnětlivé Slovenka z Kuby) přímo do centra Vancouveru (luxusné čtvrti zvané Yaletown) k jejímu známému, kde nás kromě dalších teplých večeří čekal i bazén, vířivka a sauna – a tak jsem na vlastní kůži poznala, proč se Vancouveru řadí na přední příčky měst s nejlepší kvalitou života, haha.
Ne, není to jen kvůli všemu luxusu a vysokým platům, Vancouver je zatížený na ekologii, zdravou stravu, pohyb a pohodový přístup k životu. Jak tedy žije průměrný „Vancouverite“? Ráno si jde zaběhat po pobřeží, pak si dá bio snídani, obaly od jogurtu a vloček roztřídí do správných recyklovacích košů, vyrazí do práce pěšky, po cestě nejspíš zmokne, protože ve Vancouveru prší cca 150 dní v roce, na oběd si objedná výtečného divokého lososa, pak se sveze hybridním taxíkem, odpoledne jde fandit Canucks (místní hokejový team), večer mu na cestu domů svítí solární lampa, zaplatí vysoké účty za bydlení, potom ulehne do postele ve svém proskleném bytě a přemýšlí, jestli o víkendu půjde lyžovat, na golf nebo plachtit – to všechno je totiž ve Vancouveru možné.
A jak jsme týden ve Vancouveru strávily my? Mimořádně se vydařilo počasí, takže jsme se nejdřív vydaly do přístavu, ze kterého vyplouvají výletní lodě a kousek od něj hořel minulou zimu olympijský oheň. Kromě několika místních trhů s neskutečným množstvím dobrot jsme také vyšly na procházku do jednoho z 200 parků, pro jistotu jsme vybraly ten největší. Součástí Stanley parku je i akvárium, jezírka, domorodá vesnička a další zábavní atrakce, takže jsme se rozhodly půjčit si kola, projet se po obvodu parku o délce cca 10km a nafotit nějaká ta panoramata. Cestou jsme se také zastavily na pláži, kde si všichni spokojeně polehávali, všude se linula vůně marihuany a nikdo nic neřešil. Říká se, že marihuana je ve Vancouveru legální, to však není pravda, spíš ji policie nějak přehlíží a všichni jsou tam šťastní a spokojení.
Navštívily jsme samozřejmě i nejstarší část Vancouveru, tzv. Gastown, kde jsou umístěny unikátní parní hodiny, které údajně nemají ve světě obdoby. Jednoduše místo odbíjení vypouští páru, opravdu „velkolepý“ efekt. Hned vedle jsme narazily na čínskou čtvrť neboli Chinatown, která je ve Vancouveru druhá největší z celé Severní Ameriky. Ve městě je tolik asijských přistěhovalců, že po angličtině je čínština druhým nejpoužívanějším jazykem a občas si člověk opravdu připadne spíš jako v Asii než v Kanadě. I přes to, že atmosféra Vancouveru je opravdu příjemná a uvolňující, rozhodly jsme se vydat i do přírody. Nejdříve jsme vyjely do Lynn Canyonu, kde jsme přešly visutý most a objevily deštný les, neodolaly jsme ani výjezdu lanovkou na Grouse Mountain, kde byl stále ještě sníh, medvědí výběh a hezký výhled na Vancouver. Některé z těchto výletů jsem absolvovala dokonce dvakrát, jednou s Marií, jednou s Olgou, ale to mi vůbec nevadilo. Vancouver mě opravdu ohromil, jeho svěžest a uvolněnost člověka opravdu pohltí a snaží se být co nejvíc „green“. Není divu, že ve Vancouveru vzniklo environmentální hnutí Greenpeace…
No comments:
Post a Comment