21. 5. & 24. 5. – Whistler & Victoria, provincie British Columbia

Jak jste si mohli výše všimnout, ve Vancouveru jsem strávila opravdu hodně času a musím příznat, že mi docela přirostl k srdci. Během týdne jsem ale absolvovala dva výlety. Ten první byl 21. 5. do Whistleru. Stala se totiž taková nepříjemná věc, že Marie brzo ráno odletěla domů, aby si vyřídila v Praze vízum do USA a Oli měla přiletět až 22. 5., takže jsem v den svých 23. narozenin měla být úplně sama. Pan a paní Železní ale vyráželi pro svou dceru, která nocovala u kamarádky, a tak mi nabídli, abych jela s nimi a udělala si hezkou projížďku až do olympijské vesnice ve Whistleru.

Už samotná cesta byla zážitek, jeli jsme jejich obřím trakem po dálnici vystavěné speciálně pro účel olympiády s názvem Sea to Sky, což znamená „od moře k nebi“ neboli od pláží Vancouveru až po vrcholky hor ve Whistleru. Po cestě jsme udělali několik zastávek, například na Brandywine vodopádech, které své jméno podle legendy dostaly od dvou dělníků. Jeden z nich miloval víno, druhý brandy a nemohli se dohodnout, jak vodopády pojmenovat, tak zkrátka tato dvě slova spojili. Další zastávka byla u řeky, kam se připlouvají třít divocí lososi a pak následně umírají. Nakonec jsme dorazili až do Whistleru, kde byl zrovna poslední den lyžovací sezony, takže městečko bylo ještě pěkně živé a restaurace pukaly ve švech.

Na oslavu mých narozenin jsme vybrali restauraci s názvem Mongolian Grill, která mě opravdu zaujala. Zákazník totiž dostane nerezovou mísu, chodí kolem nádob se zeleninou, masem, omáčkami atd. a míchá si svou vlastní směs, kterou chce ugrilovat. Následně si vystojí řadu k obrovskému kulatému grilu, u kterého stojí asi 3 kuchaři a ti mu jeho výtvor ugrilují. Ochutnala jsem další novinku s názvem "scallops" a myslím, že v českém překladu jsou to mušle sv. Jakuba - každopádně to byla mňamka. Největší narozeninové překvapení jsem ale měla cestou domů. Jelikož se pomalu stmívalo, a to bývají divoká zvířata nejaktivnější, po cestě jsme viděli 3 živé medvědy. Byli přímo u silnice, takže jsem mohla vylézt z auta a dokonce si je vyfotit a konečně můžu říct, že jsem viděla kanadského méďu. Jsou opravdu nádherní.

Další výlet jsem podnikla s Olgou 24.5., kdy jsme vyrazily trajektem do hlavního města Britské Kolumbie ležícím na Vancouver Island, které se jmenuje Victoria. Tato jednodenní vyjížďka měla ještě jeden vedlejší záměr, a to vidět po cestě nějaké velryby. Vybavené dalekohledem jsme trajektem brázdily vody Pacifiku a věřte nebo ne, povedlo se! Viděly jsme tři kosatky. Ani Victoria nezklamala – příjemné a malebné městečko v britském viktoriánském stylu s nejstarší čínskou čtvrtí v Kanadě. Oba výlety tedy skončily úspěchem a přišel čas rozloučit se po 5 měsících s Kanadou, která byla úžasná a nezapomenutelná, takže kdyby mi nekončilo vízum, pobyt bych si ještě určitě prodloužila. Ale teď už vzhůru do USA!