31. 5. – 1. 6. 2011: Downtown Los Angeles, stát California

Ze Seattlu pokračovala naše trasa na jih do Los Angeles, kde jsme s Oli přistály okolo 11:00 po noci strávené na letišti čekáním na brzký ranní spoj. Jen co jsme se dopravily do hostelu, nemohly jsme se dočkat až vyjdeme ven a trochu se ohřejeme na sluníčku po chladných a větrných dnech v Seattlu. Když bylo v roce 1871 město založeno, neslo název ‘El Pueblo de Nuestra Senora la Reina de Los Angeles de la Porciuncula’ a obývalo jej pouze 44 lidí. S přibývajícím obyvatelstvem se pak název zkracoval až na Los Angeles také přezdívané jako Město andělů s 20 miliony obyvatel.

První dny jsme se rozhodly porozhlédnout po downtownu, jak se vždy nazývá centrum města. LA je po New Yorku druhé největší město USA, takže je zde k vidění opravdu dost. Město, stejně jako celá Kalifornie, původně patřilo Mexiku, a to až do roku 1850, proto se v historické části LA nachází část zvaná El Peublo (v překladu město), kde převládá koloniální architektura a také je zde mexické tržiště, kde snad nikdo nemluví anglicky, k obědu si dáte tortillu, nachos nebo sladké churro. Vůbec v celém LA se to Mexičany jen hemží, přichází sem totiž zažít svůj „Americký sen“, což se jim bohužel jen málokdy podaří, a tak se zde nachází i mnoho chudinských čtvrtí obývaných právě imigranty z Mexika.

My jsme se raději zdržovaly v bezpečných a turisticky vyhledávaných částech, jako například finančním okrsku, kterému dominují mrakodrapy a upravené parky pro zaměstnance, kam chodí obědvat. Kromě downtownu však LA mnoho výškových budov nemá, město je tím pádem opravdu rozlehlé a do práce lidé z předměstí dojíždějí i několik hodin. Čas nezkrátí ani 7 pruhová dálnice, která vede do LA. Problémem je totiž americká pohodlnost a sklon k plýtvání, kdy si každý Američan veze v autě pouze svůj vlastní zadek a sousedovi už odvoz nenabídne. Tak dochází k neuvěřitelným zácpám na vjezdu do města. My jsme se jim naštěstí vyhnuli, protože nás v autě sedělo 5, což silniční správa oceňuje, a pro tak naložená auta jsou vyhrazeny 2 speciální pruhy.

Je až k neuvěření, jak jsou Američané zatížení na jídlo. Nejméně polovina každého průvodce radí, kam si zajít na dobrý oběd, kde ochutnat nejlepší polévku nebo se prostě jen klasicky americky přežrat. Na jedné straně na vás všude bliká McDonald, KFC, TacoBel a další fastfoody, které jsou sice neuvěřitelně levné, ale zároveň i neuvěřitelně nezdravé a nechutné. Pokud se ale člověk dobře dívá a hledá, často narazí na opravdu výborné a relativně zdravé jídlo, které je připraveno v domácí restauraci nebo například nabízeno na trhu místními farmáři. Tzv. farmářská tržiště jsou v USA velkým hitem a v každém městě jsme minimálně na jedno narazili. Lidé se snaží podporovat domácí zemědělce, jíst čerstvou zeleninu a ovoce a přitom nakoupit za rozumné ceny. To obě s Oli schvalujeme, a proto se na každém trhu vždycky nejmíň hodinku zdržíme, nějakou tu specialitu nebo vzorky zdarma ochutnáme. Tentokrát zvítězily sladké čerstvé kalifornské jahody, které jsme do sebe cpaly jako o závod a nějaká evropská okurková epidemie nám byla úplně jedno.

Co dále v LA určitě vidět a navštívit? Moderní Walt Disneyho koncertní síň, sněhobílou městskou radnici, starobylou knihovnu ukrytou uprostřed města, hranatou a tak trochu děsivou katedrála Cathedral of Our Lady of the Angels nebo obrovskou železniční stanici Union Station– to všechno je potřeba aspoň rychle zhlédnout. My jsme se ještě navíc za čtvrťák svezly asi 90 m dlouhou minilanovkou Angels Flight (Andělský let), a tím pohodlně překonaly 33° stoupání mezi dvěma ulicemi. Jak jsem se ale teď dozvěděla, tak je od 10. 6. až do odvolání zavřená kvůli technickým problémům.

LA bylo taky místem setkání s našimi novými kamarády, se kterými jsme byli domluvení na společný road trip neboli cestování autem po JZ USA. Takže tady jsme zleva doprav já (23), Hanka (24) z Prahy, Oli (24) z Bratislavy, Yuefeng (25) z Holandska a Solveig (23) z Německa a na další fotce naše kára Toyota Corolla – zatím ještě bez jediného škrábnutí.